12.03.2008 / Deník - Českobudějovicko

Namísto sprejů už mohl jezdit v autě

Problémy s graffiti nemá jenom krajská metropole, ale i mnohem menší města.

České Budějovice - Pro někoho graffiti představují čmáranice na vlacích, v autobusech, na zdech či na památkových objektech.

Ale najdou se i tací, pro které graffiti neznamená jenom malování obrázků po zdech, ale pro sprejery to je životní styl.

„Ke graffiti jsem se dostal přes kámoše, jak už to tak bývá. Jednou mě vzala parta starších kluků s sebou a šli jsme po městě a dělali jsme tagy (tag: zkratka autora, pozn. redakce) na všechno," vzpomíná na dávné doby sedmadvacetiletý sprejer, který si nechává v hiphopové komunitě říkat HotUp! „Ale teď už takovej blázen nejsem," usmívá se HotUp! pod velkou kšiltovkou.

Pro sedmadvacetiletého sprejera znamená hiphopová muzika, plandavé oblečení a sprej v ruce hodně. Ale HotUp! není z těch začínajících sprejerů, kteří musí své tagy malovat všude, aby se pořádně zviditelnili.

Velká místa

„Aby bylo jasno, takové ty drobné a malé tagy nesnáším. My máme rádi velké betonové plochy, kde tvoříme obří a barevné obrazy. A tím chceme také něco říct, celou podstatu našeho života. Malé čmáranice vám o sprejerství nic ne-řeknou," dodává s tím, že ne-sprejuje jen v Budějovicích, ale často jezdí do Prahy, Brna či do dalších měst. „Hlavně ta Praha, tam je strašně moc míst, kde se můžete doslova vyřádit. V Budějkách toho moc není, leda tak paneláky," upozorňuje.

HotUp! také vyvrací ty zažité domněnky, že přijde sprejer ke zdi a za pár minut něco namaluje a jde od toho. „Nejdřív si musíte budoucí výtvor představit v hlavě. Tvary, barvy a podobně. Pak si to překreslit na papír, což může u velkých graffiti zabrat i týdny. A pak si vyčíhnete místo a koupíte barvy," naznačuje postup HotUp! „Já jsem za tu dobu, co dělám do graffiti, což je asi dvanáct až čtrnáct let, prosprejoval asi zhruba jedno novější auto," usmívá se na dotaz Deníku, kolik za spreje už dokázal utratit.

Street art

Nejen graffiti, ale i další současné umění ulice, (anglicky: street art) přestávají být v dnešní době záležitostí jen malých partiček lidí.

Street art se tak dostává do povědomí širší veřejnosti. Příkladem může být Vorlův film Gympl či nedávná výstava graffiti v českobudějovické Solnici. O street artu vycházejí i specializované časopisy či knihy.

„Jednu knihu o graffiti jsem si prohlédla a musím říci, že co ti lidé dokáží se spreji namalovat, je fakt super. Byly to nádherné výtvory. Za takové graffiti bych se na určitých místech ve městě vůbec nestyděla," podotkla včera k modernímu umění dvacetiletá Markéta Kalasová.



Skoro mám pocit, že si postavu HotUp! někdo z autorů vymyslel, nebo dotyčný odpovídal se záměrem "zmást nepřítele". Takhle zajímavé názory už jsem si dlouho nepřečetl. Další perly k uzření v druhé části článku. Přeju příjemnou zábavu. /JNZ/

Kolik stojí graffiti?

V podstatě každé větší české město bojuje se spre-jery, kteří svými výtvory ničí fasády domů, dopravní prostředky apod. Náprava škod je rok od roku dražší - pohybuje se v desítkách milionů korun. Sprejeři sami ale mnohdy tvrdí: Nejsme vandalové, jsme alternativní umělci. Tak jak to tedy je?

Vandalství nebo umělecké dílo?

Sprejeři se vnímají jako tvůrci a nejčastějí nazývají sami sebe anglickým slovem writer (autor): Účastní se soutěží vypisovaných na internetu pod názvem Graffitimag sketch battle a hodnotí díla zaslaná do soutěže i díla porotou vyhodnocená jako nejlepší.

Kolik stojí barvy

Běžná cena nejlevnějších graffiti sprejů o obsahu 400 mililitrů se i s DPH pohybuje mezi 120 až 135 korunami. Na internetových stránkách jsou však některými firmami nabízeny za 99 korun. Sadu šesti sprejů lze prostřednictvím internetu získat za 555 korun s bonusem 12 trysek zdarma. Snaha po vyniknutí nutí sprejery k zakupování drahých sprejů s barvami v odstínech metalízy nebo fluorescenčních odstínů. To náklady zvyšuje, takže metr čtvereční může sprejera přijít i na několik tisíc korun.

Kolik stojí náprava

Se sprejerstvím se potýkají všechna větší města v Česku. A náklady na nápravu jdou do desítek milionů. Příklady: Pražský dopravní podnik jen za odstranění škod v metru, tramvajích a autobusech zaplatil loni téměř 30 milionů korun, plzeňský dopravní podnik utratil tři miliony, stejně tak ostravský dopravní podnik. Dopravní podnik v Brně musel vynaložit 6,6 milionu korun a brněnský magistrát za čištění budov a městského mobiliáře dalších 6,2 milionu. České dráhy zaplatily za odstranění sprejerských výtvorů předloni 18,9 milionu korun, loni 17,1 milionu, Náklady na omytí jednoho posprejovaného čtverečního metru jdou až k 500 korun. Výše ale záleží na tom, zda je podklad savý nebo nesavý, a též na použitých barvách.

Jak vypadají tresty

Sprejeři se pohybují na hranici zločinu a mnohdy se ocitnou i za ní. V Česku už byly odsouzeny ze trestný čin poškozování cizí věci formou sprejerství stovky lidí, většinou k podmíněným trestům nebo k obecně prospěšným pracím. Nicméně existují už také tresty vězení. Exemplárním příkladem je dvacetiletý Tomáš Pastrňák, který loni v ostravské tramvaji vytvořil fixem čtyři nápisy. Škoda činila jen několik set korun. Přesto mladíkovi ostravští soudci vyměřili půl roku vězení. Proč? Za sprejerství byl odsouzen již v minulosti k obecně prospěšným pracím, ty ale nevykonával.

Jak hodnotí graffiti

Ředitel Národní galerie Milan Knížák - Převážná většina graffti nejsou umělecká díla. Náměty se stále opakují. Nejsou výrazem tvořivosti. To platí, i když se mezi sprejery mohou vyskytnout talenti. Většinu projevů sprejerů považuji za měkký terorismus.

Oděvní designatérka Líbena Kochová - Graffiti jsou odrazem doby a součastní dnešního výtvarného-umění. Pro ty, kdo je dělají, je to adrenalinová záležitost. Proto je oficiálně povolené plochy nelákají. Umělec-sprejer neničí památky a nedělá graffiti na výtvarně hodnotné ploše.

Autor pražského skleníku Fata Morgana akad. arch. Zdeněk Deyl - Vážné poškozování a znásilňování veřejného prostoru sprejovými výrony není uměním. Přitom sprej může být prostředkem výtvarného vyjádření. Pro toho, kdo umí. Ten, kdo v Praze spreji špiní fasády obytných domů, tramvají a vozy metra, je však, a vždy bude, jen nula a vandal.

Redaktoři Deníku