Strakonice - Graffiti které jsou dnes problémem ve všech větších městech, strakonické obyvatele téměř netrápí. Podle slov vedoucího obvodního oddělení strakonické policie Miroslala Vávry nebyl již několik měsíců hlášen žádný případ takového poškozeni budov. "Strakonice nemají se sprejery problém. Naposledy jsme řešili případ poškození skateparku a myčky aut u plaveckého stadionu," řekl.
Pro mladé, kteří si chtějí toto "umění" vyzkoušet nebo se jím prezentovat, vyhradilo město dvě místa. "Je to podchod u pivovaru a pod mostem Jana Palacha," uvedl místostarosta Pavel Pavel.
O tyto prostory však sprejeři nejeví zájem, objevují se tam jen občasné neumělé nápisy. "Čas od času tyto prostory kontroluje policie, aby tam nevznikala vulgární nebo jiná nevhodná díla," vysvětlil místostarosta. Zcela vymítit pokusy sprejerů se asi nikdy nepodaří. Město se proto snaží najít pro mládež jiné formy zábavy.
"Ročně přispíváme velkou částkou na kulturní a sportovní aktivity při kterých mohou mladí vybít svou energii." konstatoval Pavel Pavel. Pokud ani to nepomůže, tak na sprejery čekají v záloze kamery, které monitorují dění ve městě. "Vandalům ještě zhoršíme podmínky, přibudou totiž čtyři další kamery," varuje Miroslav Vávra.
Ani na místě, kde bývají graffiti nejčasleji, mají Strakonice, jako téměř jediní v kraji, klid. Řeč je o vlakovém nádraží. "Zatím máme štěstí, sprejeři u nás neřádí. Náprava je totiž velmi finančně náročná a chytit pachatele je prakticky nemožné," podotknul dopravní náměstek uzlové železniční stanice ve Strakonicích Josef Synek. Cena za vyčištění menšího vagónu je 20 000 korun, většího až 30 000 korun.
A jak vlastně taková organizovaná skupina, která poškozuje vlaky pracuje? "Momentálně řádí v Písku. Jsou dokonale zorganizovaní. Nejprve si nafilmují příjezd soupravy na nádraží. Doma pak na počítači snímky rozeberou a vyberou si místa pro své dílo. V noci, kdy je nádraží nejméně hlídané ho vytvoří a utečou," popisuje Josef Synek.
( ;-))) dovolte abych se zasmál -jonez1)
J. Hradec, Č. Velenice - O sprejerech ví své železničáři. Jejich výtvory však "nezdobí" jenom vagóny Českých drah, ale také se s nimi potýká soukromý vlastník úzkorozchodných tratí společnost Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD).
"Poslední případ jsme zaznamenali asi v polovině září. Podle naší zkušenosti je sprejerství na našich vagónech vždy spojené s nějakým koncertem či podobnou akcí, na kterou se sjede mládež z více koutů republiky. Ani to nedělají místní, spíše lidé odjinud, kteří mají potřebu zde zanechat své duchaplné výtvory," uvedl ředitel JHMD Jan Satava.
Podle jeho názoru úzkokolejka neplní záměr sprejerů, aby jejich díla putovala na vagónech po relé republice.
Také v českovelenických Železničních opravnách a strojírnách (ŽOS) mají se sprejery své zkušenosti. "Stalo se nám, že někdo v noci postříkal vozy zahraničního zákazníka. Naštěstí teprve čekaly na opravu. A navíc byla zima, takže sprej se nedostal tak hluboko do laku," zmínil ředilel opraven Vladimír Lajdolf.
V dílnách odstraňují sprejerská díla i v rámci oprav lokomotiv a vagónů, a to jak venkovní, tak i vnitřní, ale ne vždy se to může podařit, aniž by nebyly viděl po spreji stopy. Některé vagóny mají speciální ochranný nátěr, a to jenom znamená, že jde čmáranice snáze dolů.
Písek - Zhruba dva roky město nemělo se sprejery velké problémy. "Podařilo se nám zastavit ničení fasád domů zásluhou kamerového systému.
Ale přispěli k tomu sami občané, kteří na sprejery upozornili a přivolali strážníky. Máme zkušenost, že než mladíky okřikovat, je lepší ihned zavolal městskou policii," potvrzuje její velitel Jan Liška.
V poslední době se však situace mění a na několika místech se opět objevují pomalované fasády. Je to především na sídlištích Jih a Portyč a na Nábřeží l. máje. Historickému centru města, které střeží kamery, se sprejeři zatím většinou vyhýbají.
"Dorostla zřejmě nová generace sprejerů a začínají nám dělat starosti. Z příkladů poslední doby mohu uvést pomalování fasády na Majerově nlýně. I když této oblasti věnujeme maximální pozornost, nedaří se nám je chytit při činu. Pokud nejsou nezletilí, bude jejich činnost posuzována jako trestný čin poškozování cizí věcí." uvedl Jan Liška.
S pomalovanými fasádami domů v majetku města se potýká Domovní a bytová správa (DBS) v Písku. Snaží se je likvidovat co nejdříve, zejména pokud jde o hanlivé výrazy nebo obrazy. "Daleko více než sprejeři nás v poslední době znepokojují party výrostků. Vždycky ze soboty na neděli s projdou po sídlištích a zůstávají za nimi prokopnuté vchodové dveře panelových domů," řekla ředitelka DBS Zdena Řezáčova.
Dnes čtyřiadvacetiletý Zdeněk nemůže pouličním malířům, jak sprejerům říká, přijít na jměno. Sám ale kdysi byl v partě, která také zdobila zdi na různých místech Písku. "Jenže to bylo něco jiného. Zatímco sprejeři dokázali malůvkami zničit čerstvě udělanou fasádu, my jsme si vybírali například betonové zdi kolem silnic a podchodů. Dodnes některé ve městě jsou a myslím, že nám nedělají ostudu. Měli jsme svůj styl a rukopis, podle toho se dala téměř každá skupina identifikovat. Ale to jsme věděli jen sami mezi sebou. Byla to pro nás určitá forma seberealizace. S grafitti jsem skončil před několika lety, oženil jsem se mám dítě a plno jiných starostí. Ale věřte, nebo ne, když vidím holou betonovou zeď, láká mne to," vyprávěl Zdeněk z Písku.
Počmárané paneláky, vagóny, mosty, betonové zdi na sídlištích jsou součástí kultury 21. století. Lidé se nad barevným nápisy Často v nadživotních velikostech pozastaví většinou v okamžiku, kdy objeví nějaký další. Někteří upozorní strážníky, jiní si nahlas zanadávají, nebo ta sáhodlouze rozebírají se sousedy a známými a nezřídka debatu uzavřou konstatováním, že policajti jsou k ničemu, když ty lumpy nedokážou, chytit. Další to ignorují, někomu se to líbí. Se zajímavým nápadem přišel před časem ředitel jedné sezimovoústecké základní Školy. S partnerskou Školou v sousedním Rakousku vytvořil projekt pro teenagery. Sousedé dodali prostory v podobě rozestavěné tovární haly a seminaristy. Kdo měl zájem, zjistil, jaký je rozdíl mezi vandalismem v podobě ničeni ploch nicneříkajícími čmáranicemi a opravdovým kumštem. I to, že se dají najít místa, kde o tuto výzdoba stojí. Nesmi ovšem scházet chuť a vůle - sprejerů ani představitelů měst, škol nebo sdružení.
Českobudějovicko - Legendou pro začínající sprejery z Českobudějovicka se stal mladík, který se vloni pohyboval po seřaďovacím nádraží. Prý fotografoval výtvory na jednotlivých vagónech. Zasažen elektrickým proudem skončil ve vinohradské nemocnici s těžkými popáleninami a zlomeninami.
"I když je poznamenán, je mu životní styl sprejerů blízký, a bude patrně riskovat i nadále," okomentovala případ okresní policejní mluvčí Alena Toningerová.
Pravé majetek Českých drah se stává nejčastěji terčem vandalů, kteří tvrdí, že jejich výtvory zdobí neatraktivní vagóny. "Do krajského města se vypravil i jeden sprejer ze sousedního Německa. Spojil se s místními a na jejich doporučení se vydal na myčku na nádraží Českých drah. Měl však smůlu, policistovi, který je přeborníkem v běhu, totiž utéci nestačil," nastínila mluvčí. (uffffff... -jonez1)
Cizinec měl jen strach, aby ho nesoudili v Německu. "Tam se s nimi prý nikdo nemazlí a tresty jsou vysoké," dodala.
Od počátku letošního roku do září šetřili policisté na 147 případů a ve 23 viníky stíhají. Celkově pachatelé způsobili škodu okolo dvou milionů korun. Případů narůstá, například v roce 2003 jich policie zaznamenala 94, v roce 2002 o 21 méně. Z hlediska práva je klasifikováno jako trestný čin poškozování cizí věci.
Policisté mnohé ze sprejerů znají, ale chytit je při činu je nesnadné. Pachatelé, kteří jsou mnohdy i nezletilí, to dobře vědí a navzájem se kryjí. "Jsou však místa, kde si sprejery k vymalování najímají. Jako příklad může sloužit bar Afrika v Českých Budějovicích," dodala Toningerová.
Českokrumlovsko - "Urazila bych sprejerovi ruce," zaujala starostka Vyššího Brodu Marie Ederová jednoznačné stanovisko k činu vandala, který poničil kašnu na naměstí. "To nebyl ani sprejer. Oranžovou barvou nastříkal na kašnu nějakou rádoby čmáranici," podotkla Marie Ederová. Odstranění nápisu restaurátorem stálo jedenáct tisíc korun. "Barva šla na-štěstí dobře dolů, zbytky jsou viditelné jen při velmi podrobném zkoumání," dodala starostka.
Více než praví sprejeři na Českokrumlovsku občas řádí vandalové, kteří si nejčastěji berou na mušku železniční vagóny. Útoky na historické památky jsou spíše ojedinělé. Například případ, kdy ekolog postříkal chodbu českokrumlovského zámku zeleným sprejem, byl podle pracovníků zámku jediným útokem béhem posledních dvaceti let. Vandala tehdy okamžité dopadla bezpečnostní služba zámku.
"Díla opravdových sprejerů na vhodných místech, například velkých betonových plochách, považuji za zdařilé vylepšení místa. Jsem ale kategoricky proti vandalům, kteří sprejem ničí fasády domů a podobně. Naštěstí u nás takové útoky nejsou časté," dodala Ederová.
Sice už mírně s křížkem po funuse, ale přece bych si dovolil tenhle komplex článků o graffiti problematice komentovat :-) alespoň prostřednicvím tohoto textu. Je vidět že pro JHlisty píšou o graffiti samé "slečny" a možná i podle toho to vypadá (nic ve zlém).
Těžko říct kolik informací je založených na skutečnosti. Každopádně pokud jste dočetli až sem, a cítíte se stejně pobaveni výroky některých dotazovaných jako já , myslím, že ta hodinka co jsem si dal s OCR (převod z obrazu na text) k něčemu byla.
Anketu která se na stránce ještě vyskytovala už jsem neměl sílu přetransformovat.